Do bezvědomí
Duben 19th, 2010. Publikováno v rubrice Poezie. Žádný komentář.
Chtěl jsem tady nechat prázdné místo
ale pomalu mi přibývaj černé tečky
jako bedrunčákovi na krovkách.
V poledne popíjím čaj
(ne vážně, tohle mi nevěřte)
a snažím se rozluštit kolik ještě.
Dojdu si teď koupit pořádný flák masa
a v kolotoči všedních kouzel
upadnu do bezvědomí.
…B E Z C E N N Ý…
Ještě jedno vzlétnutí skrz sopečný prach
pár zmáčknutí spouště a obrazy,
které vlastně nikoho nezajímaj.
…mimochodem, dnes jsem málem vyzkoušel crash test v praxi…
Nové sreality
Duben 3rd, 2010. Publikováno v rubrice Ostatní. Žádný komentář.
Z pohledu člověka, který hledá byt, hodnotím nové sreality pozitivně ve směru fotografií, které jsou u každého bytu, fajn je i ten seznam s velkými náhledy. Nicméně 2 věci mi vadí, a to docela dost. Zaprvé, většina bytů nemá uvedeny polatky, a pokud je mají, tak jsou v textu. Musím tak posílat tuny dotazů na realitky, kolik vlastně ty poplatky jsou? Absolutní ztráta času a komfortu. To to tam sakra nikdo netestoval z pohledu hledajícího? A druhá věc, nejde oproti původní verzi jednoduše poslat email s dotazem na danou realitku, prostě klik, napsat co chci, klik na tlačítko odeslat. Celkový dojem tedy spíše negativní, zůstalo to na půli cesty, a přitom to jsou takové prkotiny, co by zvládl doprogramovat kdekdo.
Dovoz pizzy za 10 minut
Duben 3rd, 2010. Publikováno v rubrice Ostatní. Žádný komentář.
Bydlím asi 5 minut pěšky od Pizzerie Vysočany. Dělají dobré jídlo, a až na jednu vyjímku jsem tam byl vždy spokojen. Dnes jsem si po telefonu objednal jednu jejich pizzu s rozvozem domů. Sobota, telefonuji v 15:44. Přesně o 10 minut později mě prozvání řidič, že čeká před domem s mou objednávkou. Teda, taková rychlost se často nevidí ani na místě, natož při rozvozu. Body plus a palec nahoru.
Hledám byt
Březen 30th, 2010. Publikováno v rubrice Život. Žádný komentář.
Nejprve jsem chtěl nějaký byt koupit, nakonec jsem si spočetl, že se mi to teď ještě nevyplatí, i když všude se křičí teď je ten pravý čas na koupi bytu. Nicméně já hledám klasický nájem. Když procházím realitní servery, tak jsou věci, které mě okamžitě donutí nabídku automaticky hodit do koše:
- žádné obrázky nebo jen jeden absolutně nic neříkající
- nekompletní uvedení ceny, tzn. cena bez poplatků
- pokud už jsou uvedeny poplatky, bylo by fajn vědět zda obsahují energie, a zda jsou zúčtovatelné – toto často nebývá uvedeno, takže pak zbytečné dotazy na realitku u bytů u kterých tedy stojí za to se poptat
A teď na co jsem narazil, perly z pozorování:
- pokud se byt delší dobu neprodá/nepronajme, smaže se a vloží znovu jako novinka
- některé ceny jsou opravdu šílené a vystřelené do Marsu, kdyby místo toho majitel rovnou nasadil přiměřenou cenu, měl by nájemníka hned a nemusel by mu tam byt hnít několik měsíců než sníží cenu na rozumnou úroveň – ve skutečnosti tak přichází o hodně peněz jen tím, že nadstřeluje cenu a vyčkává
- server bezrealitky je kapitola sama o sobě, špatná ergonomie vyhledávání a ty ceny to museli lidé spadnout ze střechy, tipuji, že realitky jsou schopny majiteli říct, za kolik se to dá plus mínus pronajmout, ale ti kteří jednají na vlastní pěst, mají naprosto nadhodnocená očekávání
Mno, takže mám 2 měsíce na to najít si bydlení. Měsíc jsem pozoroval a teď se na to vrhnu. Z jedné realitky mi už chodí dle zadaných parametrů žhavé novinky, tak uvidíme.
Melancholidský slon
Březen 30th, 2010. Publikováno v rubrice Poezie. Žádný komentář.
Budu krást závoje z noční oblohy
a místo do deky
zabalím slova do monologů
Zabil jsem slona!
zeleným tlačítkem s nápisem ON
- chtěl jsem mu naplnit hlavu hvězdama
Sejít tak za ním
s brčkem od třtinového cukru
a zahrát si ruskou ruletu
Kdo s koho?
Dole i nahoře
v melancholidských světech
zámcích bez kopretin
hraju poslední hru
pořád dokola
bez pasterizace
La Traviata
Březen 1st, 2010. Publikováno v rubrice Poezie. Žádný komentář.
Pomalu
v zaplněném sále
zhaslo světlo
a v tónech malých smyčců
rozehrála se černobílá scéna plná barev
Zpěv
co vám místy vyrazí dech
a hudba
která vám nechá pusu dokořán
A když ve druhém dějství
nastoupí starší Germont
a zakončí to polonahá scéna
cítíte ty obrazy
až do morku kostí
Kdysi byli jen dva zoufalci
hledající správná místa v první řadě
místo nich
soprány smrti
v závěru
Vše protkáno skutečností
a zbloudilou myšlenkou
příběhem
kterému jsem rozuměl
a který jsem kdysi hrál
Havíři na cestu
Únor 7th, 2010. Publikováno v rubrice Poezie. Žádný komentář.
A když se zavřou černá oblaka
a jednomu se uleví těsně před cestou
v každé ruce ho svíraj srdce co prosí aby ještě chvíli
dýchal…
***
Naposled zahrát si v kostky
poťouchle se usmát
protože náš smích tě baví
a přiložit pod kotel aby nám bylo teplo
Mrzí mě jeden den který chybí
ale je to jen lítost a doufám
že je ti tam dobře
a že ti padaj samé šestky
Nemám slov pro poezii ztráty
nemám slov pro tu rovnováhu
co štěstí
přeměňuje v zármutek
Podařil se vám vytvořit ostrov
kde každý může být hvězdou
která nikdy nezhasne
…děkuji
***
Zítra bude na malém městě poprask
protože až všichni budou číst o tvém odchodu
budou vědět o koho jde
A až zazní kostelní zvony
nad hlavami mnoha lidí, co tě měli rádi
usměju se…za tebe
FarmVille
Leden 19th, 2010. Publikováno v rubrice Ostatní. Žádný komentář.
Tuto hru na facebooku asi není třeba představovat. Hrají ji milióny lidí po celém světě. Virtuální farmaření. Otázkou je proč? Následující video Vám spíše poví, proč ne.
Nejnovější komentáře