patos – blog (ne)vzrušeného stavu (bez)tíže

Dali jsme slovu meč a ono zabíjelo. Vypisuju se z podoby o všem i o ničem (převažuje to druhé).

Archiv pro Březen, 2009

Štěstí

Březen 16th, 2009. Publikováno v rubrice Život. Žádný komentář.

Jaké to je, být šťastný. Někomu stačí málo, někomu ani hodně, někdo kdo ho má chce něco jiného. Vím co chci já, chci to, co už nemůžu mít. A přitom asi mnoho nechybělo. Možná jsem nedělal věci tak jak bych měl aby vše vyšlo, snažil jsem se, ale nakonec jen sedím jak moucha na trusu a píšu ať už nepíše. Vím, že by to byla změna. Pro všechny. Pro hodně lidí. A některé by to bolelo. A tak to teď bolí jen dva. Bezmoc s tím něco dělat mě donutila zavřít oči a donutit toho druhého, aby je taky zavřel. Nedokážu se dívat na svět tak jak by to chtěl on. Posunout se nazpět, tak moc zpátky. A přitom já chci utíkat, dopředu…ruku v ruce.

Člověk. Vztahy. City. Mozek. Srdce. Úsměvy. Bolest. Pláč. Láska. Jen pár slov okolo kterých se točí svět. Můj svět. To jedno však neřeknu. Jméno. TO JMÉNO.

Tvor

Březen 11th, 2009. Publikováno v rubrice Poezie. Žádný komentář.

Zalehnout s úsvitem
a nocí na rtech
probudit k vášni
rty s příchutí ostružin

Na jedné lodi
malá mořská víla
s úsměvem zpívá
o ráji

Na druhé straně
výkřiky zoufalství
pij vrahu
jen pij

Za lásku se platí
víc a víc…

Ptáci stěhovaví

Březen 10th, 2009. Publikováno v rubrice Poezie. Žádný komentář.

Myslim že
se hodně lidí jen přetvařuje
a že v pexesu švindlujou
bez drobných
tě dál nevezmou
a na rudém pozadí
pořád mizí do nenávratna

/
tolik nádherných barev
jen tupci vidí černobíle
/

Slyším jak na okno dopadaj kapky
průzračné
a na stěně stopy kvítí
modrá barva z očních stínů
a pozdní zvonění

Jedna blbost za druhou
jen pro to
že v hlavě místo motýlů
jsou samí brouci

nemám moc rád beatles
tak proč všichni ostatní jo?

***

viděl jsem ve snu nový život…

/ne můj/

Sám

Březen 9th, 2009. Publikováno v rubrice Poezie. Žádný komentář.

Napsal jsem
že zvracím
a pak do toho přišel vítr
a hodil mi všechny vlasy přes tvář

Nevidím
ale slyším

jak se pomalu zezadu blížíš
abys mohla stejně tak rychle
odejít

A já se jen ohlédl
natáhl ruku
a bezmocně…zvracel dál

Bez tebe
to však není ono…