patos – blog (ne)vzrušeného stavu (bez)tíže

Dali jsme slovu meč a ono zabíjelo. Vypisuju se z podoby o všem i o ničem (převažuje to druhé).

Archiv pro Duben, 2009

Podléhám

Duben 27th, 2009. Publikováno v rubrice Život. Žádný komentář.

Víkend byl nekonec krásný, hezký sobotní večer i noc i ráno i dopoledne. Ale stejně, je to pořád málo a mám chuť vykřiknout, že život stojí za hovno a že lepší to už nebude. Měl bych na sobě víc zapracovat, ale bude to k něčemu? Nemyslím si to a podléhám pesimismu…

1:11 – 3 kafe za den v sobě, a musím pracovat…a bzzz.

Písečná pláž

Duben 21st, 2009. Publikováno v rubrice Poezie. Žádný komentář.

Rozetřít kousky parmezánu na spáncích
co hřejí na dobrou noc
lávové kameny
a kantáty hejna cvrčků pod oknem

Byl jsem stín
pak světlo
a nakonec uvržen v žalář
vrátil jsem se domů

Sám pod hvězdným celibátem
bez možnosti nádechu
kus kůlu vedle mne
pro případ, že jinak by to nešlo

A v poslední vlně půlnočního přílivu
odeženu všechny noční můry
nechám pohltit písek
mé citové investice…

…dobrou chuť kanibalům, dobrou noc všem

Skleróza

Duben 20th, 2009. Publikováno v rubrice Život. Žádný komentář.

Skleróza nebolí, jen jsem tahal foťák zbytečně, ono bez baterky se toho moc nafotit nedá. Ale tak jsme se aspoň prošli a příště vezmu nový objektiv, snad už brzy dojde.

A jinak, koukal jsem na staré fotky, protože jsem ji předtím viděl dvakrát. Podoba podoba podoba. Nejde to. A po nás potopa… Jak zapomenout? Jak naučit sklerózu být při ruce na požádání? Paní, nesu Vám spaní.

Susan Boyle

Duben 15th, 2009. Publikováno v rubrice Ostatní. Žádný komentář.

Soutěž zpěváků talentů je od toho, aby našla talenty. Klidně i v 47 letech. A jak zpívá Susan Boyle? Mnozí profíci závidí…

Modlitba

Duben 15th, 2009. Publikováno v rubrice Poezie. Žádný komentář.

Nejen pro efekt
s kůží černocha
mění své přesvědčení
a láme chleba
mimo střed

Proti všem zvykům
lidem
zvířatům
obrací prostředníčky k nebi
a pokleká v zem

Prosí
o milost…

Proč?

Duben 15th, 2009. Publikováno v rubrice Život. Žádný komentář.

Někdy Vás ostatní dokážou pěkně srazit…často? Co jsem komu v minulém životě udělal?

V hajzlu

Duben 13th, 2009. Publikováno v rubrice Život. Žádný komentář.

Zvracel bych kdyby to šlo. Dal jsem si něco co mi snad trochu pomůže. A nejen já se ničím. Pohádky se už na oné místnosti nekonaj a časopisy nikdo nečte, stala se z ní černá díra, mrchožrout…a já to věděl věděl věděl. A to je prý ve vědění síla, leda tak hovno.

Omalovánky

Duben 13th, 2009. Publikováno v rubrice Život. Žádný komentář.

Ponocuju, v poslední době nějak moc často. Nechci číst některé věci a přesto čtu. A moje ostružina si odjela. Ale nevadí, držím se. Poslouchám nějaké německé rádio, docela dobře hrají. Hledal jsem na internetu designové inspirace, něco jsem zkusil, ale mám z toho smíšené pocity. Asi budu muset začít od začátku. Mám čas, nemusím spěchat. Žvýkám meloun a přemýšlím jestli jít spát anebo ještě ne, myslím že ještě chvíli budu vzhůru. Do té doby než odpadnu. Asi to dělám záměrně, než se třeba převalovat a nechat hlavou honit tisíce myšlenek, raději počkám až budu na pokraji a pak se propadnu do sladkého nevědomí. Chtěl bych nevědět, neznat, zapomenout, ozvala se a připomněla dobu před rokem, proč? Vím moc dobře jaké to bylo a jaké to už nikdy nebude, chci vrátit čas. A nechci na to myslet, myšlenky zabíjí. Půjdu si něco pustit, anebo namalovat na stěnu pár obrázků, pár cákanců, pár teček. A možná na to vezmu vajíčka, velikonoční, a hodím je na stěnu, stejně jako to kafe, ale to bylo nechtěně. Kofeinová omeleta.

Hořká

Duben 13th, 2009. Publikováno v rubrice Poezie. Žádný komentář.

V půlnočním rákosí
se boty nenosí
v měsíčním úsvitu
zpěv v princeznách a ona – není tu

Víly si hrají
a ve stínu potají
sledují je můry
ohlodávaj kůry
mladých paniců

Upíří láska
peklo
a proudy slz
v tabulkách čokolády

Nosálek bez nosu
co za ruku se nechá vodit
a můry v povětří
opalují své krovky
a olizují zbytky
cukrových vat

Smějí se – víly…a olizují sladkou chuť…života

Řím

Duben 7th, 2009. Publikováno v rubrice Ostatní. Žádný komentář.

Zrodil se další ze seriálu expedičních cest po zajímavých místech naší planety. Letenky do Říma jsou objednány a zaplaceny, za necelé 2 měsíce budu lidi zdravit stylově buon giorno. Do té doby bych měl pořídit univerzálnější objektiv pro mého Canona 400D. Zatím mám jen malý setový 18-55mm a velký eLkový 200mm.