Archiv pro Březen, 2010
Hledám byt
Březen 30th, 2010. Publikováno v rubrice Život. Žádný komentář.
Nejprve jsem chtěl nějaký byt koupit, nakonec jsem si spočetl, že se mi to teď ještě nevyplatí, i když všude se křičí teď je ten pravý čas na koupi bytu. Nicméně já hledám klasický nájem. Když procházím realitní servery, tak jsou věci, které mě okamžitě donutí nabídku automaticky hodit do koše:
- žádné obrázky nebo jen jeden absolutně nic neříkající
- nekompletní uvedení ceny, tzn. cena bez poplatků
- pokud už jsou uvedeny poplatky, bylo by fajn vědět zda obsahují energie, a zda jsou zúčtovatelné – toto často nebývá uvedeno, takže pak zbytečné dotazy na realitku u bytů u kterých tedy stojí za to se poptat
A teď na co jsem narazil, perly z pozorování:
- pokud se byt delší dobu neprodá/nepronajme, smaže se a vloží znovu jako novinka
- některé ceny jsou opravdu šílené a vystřelené do Marsu, kdyby místo toho majitel rovnou nasadil přiměřenou cenu, měl by nájemníka hned a nemusel by mu tam byt hnít několik měsíců než sníží cenu na rozumnou úroveň – ve skutečnosti tak přichází o hodně peněz jen tím, že nadstřeluje cenu a vyčkává
- server bezrealitky je kapitola sama o sobě, špatná ergonomie vyhledávání a ty ceny to museli lidé spadnout ze střechy, tipuji, že realitky jsou schopny majiteli říct, za kolik se to dá plus mínus pronajmout, ale ti kteří jednají na vlastní pěst, mají naprosto nadhodnocená očekávání
Mno, takže mám 2 měsíce na to najít si bydlení. Měsíc jsem pozoroval a teď se na to vrhnu. Z jedné realitky mi už chodí dle zadaných parametrů žhavé novinky, tak uvidíme.
Melancholidský slon
Březen 30th, 2010. Publikováno v rubrice Poezie. Žádný komentář.
Budu krást závoje z noční oblohy
a místo do deky
zabalím slova do monologů
Zabil jsem slona!
zeleným tlačítkem s nápisem ON
- chtěl jsem mu naplnit hlavu hvězdama
Sejít tak za ním
s brčkem od třtinového cukru
a zahrát si ruskou ruletu
Kdo s koho?
Dole i nahoře
v melancholidských světech
zámcích bez kopretin
hraju poslední hru
pořád dokola
bez pasterizace
La Traviata
Březen 1st, 2010. Publikováno v rubrice Poezie. Žádný komentář.
Pomalu
v zaplněném sále
zhaslo světlo
a v tónech malých smyčců
rozehrála se černobílá scéna plná barev
Zpěv
co vám místy vyrazí dech
a hudba
která vám nechá pusu dokořán
A když ve druhém dějství
nastoupí starší Germont
a zakončí to polonahá scéna
cítíte ty obrazy
až do morku kostí
Kdysi byli jen dva zoufalci
hledající správná místa v první řadě
místo nich
soprány smrti
v závěru
Vše protkáno skutečností
a zbloudilou myšlenkou
příběhem
kterému jsem rozuměl
a který jsem kdysi hrál
Nejnovější komentáře