3. září 2017

Poezie


V rouše beránčím

po troškách

času kradeš


slepě

věřící


skrýváš ve tmě

poslední trsy

podzimních tráv


Havrani

přihlížejí


A ty uprostřed davu

mlčky křičíš


Z nostalgie

křtíš minulost


přesto malé kroky

vedou tě dál


bez písmen

bez múz


jen s tebou

a s ozvěnou: "Prosím, neopravovat..."