Archiv pro 'Poezie'
Do bezvědomí
Duben 19th, 2010. Publikováno v rubrice Poezie. Žádný komentář.
Chtěl jsem tady nechat prázdné místo
ale pomalu mi přibývaj černé tečky
jako bedrunčákovi na krovkách.
V poledne popíjím čaj
(ne vážně, tohle mi nevěřte)
a snažím se rozluštit kolik ještě.
Dojdu si teď koupit pořádný flák masa
a v kolotoči všedních kouzel
upadnu do bezvědomí.
…B E Z C E N N Ý…
Ještě jedno vzlétnutí skrz sopečný prach
pár zmáčknutí spouště a obrazy,
které vlastně nikoho nezajímaj.
…mimochodem, dnes jsem málem vyzkoušel crash test v praxi…
Melancholidský slon
Březen 30th, 2010. Publikováno v rubrice Poezie. Žádný komentář.
Budu krást závoje z noční oblohy
a místo do deky
zabalím slova do monologů
Zabil jsem slona!
zeleným tlačítkem s nápisem ON
- chtěl jsem mu naplnit hlavu hvězdama
Sejít tak za ním
s brčkem od třtinového cukru
a zahrát si ruskou ruletu
Kdo s koho?
Dole i nahoře
v melancholidských světech
zámcích bez kopretin
hraju poslední hru
pořád dokola
bez pasterizace
La Traviata
Březen 1st, 2010. Publikováno v rubrice Poezie. Žádný komentář.
Pomalu
v zaplněném sále
zhaslo světlo
a v tónech malých smyčců
rozehrála se černobílá scéna plná barev
Zpěv
co vám místy vyrazí dech
a hudba
která vám nechá pusu dokořán
A když ve druhém dějství
nastoupí starší Germont
a zakončí to polonahá scéna
cítíte ty obrazy
až do morku kostí
Kdysi byli jen dva zoufalci
hledající správná místa v první řadě
místo nich
soprány smrti
v závěru
Vše protkáno skutečností
a zbloudilou myšlenkou
příběhem
kterému jsem rozuměl
a který jsem kdysi hrál
Havíři na cestu
Únor 7th, 2010. Publikováno v rubrice Poezie. Žádný komentář.
A když se zavřou černá oblaka
a jednomu se uleví těsně před cestou
v každé ruce ho svíraj srdce co prosí aby ještě chvíli
dýchal…
***
Naposled zahrát si v kostky
poťouchle se usmát
protože náš smích tě baví
a přiložit pod kotel aby nám bylo teplo
Mrzí mě jeden den který chybí
ale je to jen lítost a doufám
že je ti tam dobře
a že ti padaj samé šestky
Nemám slov pro poezii ztráty
nemám slov pro tu rovnováhu
co štěstí
přeměňuje v zármutek
Podařil se vám vytvořit ostrov
kde každý může být hvězdou
která nikdy nezhasne
…děkuji
***
Zítra bude na malém městě poprask
protože až všichni budou číst o tvém odchodu
budou vědět o koho jde
A až zazní kostelní zvony
nad hlavami mnoha lidí, co tě měli rádi
usměju se…za tebe
Tanečník
Leden 17th, 2010. Publikováno v rubrice Poezie. Žádný komentář.
Malovaný klín
zapíjí rozpaky
po večerce
s příchutí svíček
vonící minulostí
V zámku klíč
za pasem skalpel
aby ten řez
byl radikálně ostrý
A v lahvičce od sody
pár trsů trávy
semínka zapomnění
Na divanu luční víly
co lásku zamění
…v tanec
Sklepmistr
Leden 16th, 2010. Publikováno v rubrice Poezie. Žádný komentář.
Rajský svět
co v princeznách spí
plete mi cestu
a svou ozvěnu brání
Ta v zákopu leží unavená
se zavřenými víčky a rosou na spáncích
—
Zamkl jsem dveře
šlápl na strouchnivělé prkno
a propadl se tam
kam definitivně patřím
Změním se večerem
podlehnu buketu
a utrhnu všem mouchám nožičky…
…snad mi to jednou oplatí
S poslední hvězdou schovanou v dlani
nechci slyšet padat kapky
vycházet Slunce
cítit svíčky plápolání
—
Jak se zbavit srdce které pořád tluče?
buch-buch buch-buch
jsem-nejsem jsem-nejsem
Zesnulá
Leden 2nd, 2010. Publikováno v rubrice Poezie. Žádný komentář.
Zesnulé země
pouště v rukou tvých
a minuty dlouhých přesčasů
Jsi málo
jsi nic
jsi jen kapka na vrcholu spodního rtu
Za vinětou
spolyká stud
a odstaví všechny děti
Dej pít
dej jíst
dej mi lásku svou
Vzpomeň si…
Listopad 26th, 2009. Publikováno v rubrice Poezie. Žádný komentář.
Láska si za víčky
ukusuje z parapetu
tvou náklonnost
večer co večer
v pokleku
Tvé barvivo
i když chudší jsem
za vinou genetiky
ochutnávám pohledem
lačným po svádění
Pojď zhasnout den
a večerní romanci
nasadíme masku vzpomínek
která vážila víc
než naše otázky
Jsme slabí
a v bílých hrníčcích
topíme kafe
cukr
smetanu
Tak nasyp mi sůl – do dechu…
Kam básník nemůže
Říjen 31st, 2009. Publikováno v rubrice Poezie. Žádný komentář.
V podepsaných půlměsících
dva tvoří jeden
v ulici slepé
střetávaj se, a myslí, že je leden
A zatím je listopad
pouhý krok cesty chybí do konce světa
odbočka vlevo, vpravo, schody
třeba vedou do nebe…pekla…poeta…
Nejnovější komentáře