Archiv pro 'Život'
Řešení neexistuje
Srpen 10th, 2009. Publikováno v rubrice Život. Žádný komentář.
Jsou jen mezery, prázdná místa, a bílé stránky. Nic to nezaplní. Nic bylo, teď je méně než nic, méně než školní autobus, méně než folkový zpěvák, méně než joint trávy. Hážu kamenem, rozbíjím hlavou zdi, pálím fotky, křičím z okna. Potichu. Mám tě pořád rád…
Slyšíš? Prší a malé kapky nám padaj za krk, jsme promočení, stojíme v objetí na dešti, a jsme šťastní…v pohádkách.
Aroma
Srpen 9th, 2009. Publikováno v rubrice Život. Žádný komentář.
Postávám v řadě na příděl, příděl klidného spaní, malých zázraků, upřímných úsměvů a blízkých pohledů. Čokoládové aroma, brusinková chuť. Hity, které už dávno umřely…u mne ještě ne. Dýchají a chystají se přečíst všechny stránky závěti. V závěji plné sněhu, v kleci bez mříží, ve stánku s grilovanou klobásou, v lachtaním snu, ve sloním chobotu. Jsem zvíře, jsem ovoce, jsem zelenina, jsem…smetanová cukrárna z výprodeje…
Cococo?
Srpen 7th, 2009. Publikováno v rubrice Život. Žádný komentář.
Jsem naprosto neschopný a nepoužitelný pro život. 100x na tabuli, tučně, podtrženě. Co jsem vůbec zač?
Nová prezentace
Srpen 3rd, 2009. Publikováno v rubrice Život. Žádný komentář.
Tak se mi podařil během dnešního dne až noci redesign mého prezentačního webu. Byla to docela fuška na to, že obsahuje v podstatě jen 4 stránky. Ale stálo to za to, líbí se mi a nějakou dobu s ním vydržím, ten minulý byl přece už jenom pradědeček. A jak se říká, v jednoduchosti je síla – je přehlednější, odstranil jsem neaktuální články. Teď mi chybí udělat vizitky, jedny pro klienta, a pro sebe bych měl také vytvořit. Na ty moje mám ale čas ještě necelé 2 měsíce. Je ale ještě pořád přede mnou kus práce, nejen ty vizitky…
Chodím se dívat zda se neobjeví online na jednom webu, asi hlavně ze zvyku. Měla by teď někdy přijet z dovolené. Jen doufám, že po minulé výměně názorů už bude konečně klid, potřebuju ho. A pálí mě žáha…
Nejsi
Červenec 29th, 2009. Publikováno v rubrice Život. Žádný komentář.
Všechna slova byla jen vítr, který se rozplynul mezi tvými vlasy. A teď si už opravdu mohu konečně říct, že nemám nic. Těšil jsem se na pár chvil a ty se místo nich těšíš na něco jiného. Jo, buď pozitivní, ono to tak končí vždycky, všichni okolo s úsměvy a já…já jsem zase o to chudší. Přátelství? Takhle přece nevypadá…
Už brzy mé stíny, už brzy…
Vše à la Bolognese
Červenec 15th, 2009. Publikováno v rubrice Život. Žádný komentář.
Spím málo, a nepravidelně…stejně tak jako tlukot mého srdce, výkyvy štěstí, smutku, bolesti…vlastně komu to chci namluvit, o štěstí nemůže být řeč…přejídám se a je mi to jedno, stejně mi už tady chybí udělat jen 2-3 věci, a pak ať mi puknou cévy, játra, cokoliv, hlavně rychle a bezbolestně…není mi do breku, prostě jsem zapadl do stavu choďte si po mně, jste mi fuk…mohl jsem mít řezačku za 20 korun, normální cena je přitom u toho modelu okolo 1100, právo bylo na mé straně…ale jsem slabý se dohadovat a tak jsem nad tím mávl rukou, je mi to vlastně jedno…sháním textaře, odmítám zakázky, je toho tolik, že nevím co dřív…a nevím co s dlužníky…je krize…a co jako kurva? mě taky nikdo nic nedá zadarmo, ale nikomu nic nedlužím…volal mi nějaký naháněč duší, prej investujte s naší společností…to víš že jo, řekl jsem mu slušně ať jde do prdele, pochopil, ale tedy vtíravý byl, jakoby jedině on měl ten pravý recept…už jsem z toho vyrost, už nejsem tak lehce ovlivnitelný, aspoň doufám…mám špagetové období, ještě větší než normálně, prostě jsem na tomhle jídle závislej, nevíte někdo proč?
Celebrity
Červenec 7th, 2009. Publikováno v rubrice Život. 1 komentář.
Zvládnu vypít flašku vína na posezení, za večer? Zvládnu… Nalil jsem si první sklenici, Italský Merlot ročník 2007, a zase musím říct, že Itálie mi moc nechutná, a že koupě byla chyba. Ale pil jsem horší, to je fakt.
Celebrity… Začínám se prokousávat díky mé práci k nim. Jací někteří z nich opravdu jsou? A proč se perou? Do dvou měsíců to budete vědět.
Já jsem jen maková palice, ze které bych zrníčka navlékal na šňůrku, a dal ji jen jediné, mé vlastní celebritě, mé vlastní pohádce. Už spíš?
Jen zrnka písku
Červenec 3rd, 2009. Publikováno v rubrice Život. Žádný komentář.
Vytáhl jsem velký větrák, už to nešlo vydržet. Ale jinak, mám takové počasí rád, mám rád teplo, mám rád horké čerstvé celozrnné housky se zrníčky na povrchu, které jsem koupil dnes ráno v obchodu. Mám rád když usínám vedle někoho, s kým je mi dobře, i když statut toho člověka je jinde, než si asi teď mysllíte. A taky bych chtěl usínat vedle úplně někoho jiného, ale asi nemůžeme mít vše co chceme…
Měl jsem šílené sny, utíkal zamotán do nějakých drátů, kolem samé výbuchy, bylo nás hodně, ale nakonec jsem přežil. Část z ostatních ne a já ano jen díky tomu, že mě někdo odstrčil stranou ať jdu mimo, věděl, že se to stane. Bylo by to nadlouho to napsat vše…
Zkouším ScribeFire pro publikaci článků na webu, zatím mi nic nevyhovuje, jelikož vždy se objeví něco, co nefunguje správně, tak uvidím.
Konvička plná citů
Červen 29th, 2009. Publikováno v rubrice Život. Žádný komentář.
Víš, blázni se mohou i milovat, ale nakonec je stejně strhne velká voda a je to jako letošní povodně, mrtvá zvířata, zpustošená zem, a kolem plno vody…je slaná jako moře, a nad hlavama nám krouží supi, kteří čekají na svou mršinu…pomeranče už dávno někdo otrhal, teď se koukám jen na pár zlomených větví a volám do kanálu proč…jedno proč a milión otázek…a já znám jen jednu odpověď…kdyby mi teď na lžičce donesli trochu cukru, věděl bych co s ní, zapálit, rozmíchat v modrém absinthu, a vypít až do dna…piju, ale něco jiného…chutná to hořce a nutí mne to psát slova…dal bych si limonádu s bublynkama a pár sudů v trávě, smích který nikdy nezmizí, a pohled který nikdy nevybledne…proč nejde udělat instantní láska? otevřít sáček, vsypat do hrníčku a zalít horkou vodou…otevřít všechny klece a vypustit na svobodu…freedom…myslím, že svůj čaj budu pít už jenom sám…a prý litujte mě…nechci, ale obvazy ani hojivé masti nepomáhají…eutanázie?
Zpět do práce
Červen 25th, 2009. Publikováno v rubrice Život. Žádný komentář.
Včera jsem dorazil z pětidenního pobytu v Římě. Z nádherného počasí do deště a zimy. Potřeboval bych další dovolenou abych se vzpamatoval z této…
Po příjezdu jsem byl úplně na dně. Po dvou měsících jsem ji napsal. Vyměnili jsme si pár smsek, a zase nastane ticho. Nedokážu víc… Nemám se rád za to jaký jsem.
A teď vzhůru do práce, včera jsem makal dlouho do noci, vlastně až do dnešního rána. Dnes to bude to samé. Minimálně do neděle toho mám tolik, že nevím co dřív. Člověk je pár dnů pryč, a nakupí se toho na dva roky dopředu. By mě zajímalo jak by to vypadalo kdybych si dal dovolenou třeba na dva týdny, no uvidíme, možná že se to povede otestovat, ale tedy ten návrat si raději ani nepředstavuji.
Nejnovější komentáře