V hajzlu
Zvracel bych kdyby to šlo. Dal jsem si něco co mi snad trochu pomůže. A nejen já se ničím. Pohádky se už na oné místnosti nekonaj a časopisy nikdo nečte, stala se z ní černá díra, mrchožrout…a já to věděl věděl věděl. A to je prý ve vědění síla, leda tak hovno.
Omalovánky
Ponocuju, v poslední době nějak moc často. Nechci číst některé věci a přesto čtu. A moje ostružina si odjela. Ale nevadí, držím se. Poslouchám nějaké německé rádio, docela dobře hrají. Hledal jsem na internetu designové inspirace, něco jsem zkusil, ale mám z toho smíšené pocity. Asi budu muset začít od začátku. Mám čas, nemusím spěchat. Žvýkám meloun a přemýšlím jestli jít spát anebo ještě ne, myslím že ještě chvíli budu vzhůru. Do té doby než odpadnu. Asi to dělám záměrně, než se třeba převalovat a nechat hlavou honit tisíce myšlenek, raději počkám až budu na pokraji a pak se propadnu do sladkého nevědomí. Chtěl bych nevědět, neznat, zapomenout, ozvala se a připomněla dobu před rokem, proč? Vím moc dobře jaké to bylo a jaké to už nikdy nebude, chci vrátit čas. A nechci na to myslet, myšlenky zabíjí. Půjdu si něco pustit, anebo namalovat na stěnu pár obrázků, pár cákanců, pár teček. A možná na to vezmu vajíčka, velikonoční, a hodím je na stěnu, stejně jako to kafe, ale to bylo nechtěně. Kofeinová omeleta.
Meduňka lékařská
Výborný čaj. Má mít uklidňující účinky. Tak snad to není jen placebo, ale trochu mi to pomohlo. Aspoň na chvíli. Dnešek byl unavený, a smutný. I když jsem byl venku a ne sám.
A nejde se mi přihlásit na twitter, a facebook není asi dvakrát moje kafe. Alles Gute. A nekecej!
Těhotný
Ve 3 ráno chuť na sladké palačinky. V 5 ráno zase na pořádné hamburgery jaké dělají třeba na Stodolní. Jsem snad těhotný nebo co?
A jeden pozitivní nález, nový obchod půjde udělat jednodušeji než jsem myslel.
Neexistuju
Promiňte, ale málokdo z Vás cítí tolik jako já. Nedokážu to ani popsat. Někdy je to zmatek, milión myšlenek střídajících se jedna za druhou, jako kroky stopaře kterému nikdo nezastaví. A někdy je to tak prázdno a ticho, že byste v něm slyšeli i stahy vlastního srdce. Tak moc mi rozuměla, beze slova, vlastně dokázala říkat některé věci za mě. Jakoby mi viděla do hlavy a četla ve mně jako v otevřené knize. Říkala si slabá a přitom já viděl její sílu. A krásu. Sakra. Chybí…
Nejhorší je, že jsem našel něco, co jsem vlastně nijak nehledal. Možná jen v podvědomí, ale nikdy jsem si nemyslel, že by to mohlo být tak pohádkové. A teď bez toho nedokážu žít. Přemýšlím kdy to tady zabalím. Smažu slova, smažu příběhy, smažu sebe.
Trojka
Cítím se pod psa a když čtu nové řádky od ní, je to všechno těžší. Snažím se nelitovat se, vždyť člověk nemůže mít vše co chce. Ale když si vzpomenu na ty prožité chvíle a to souznění. Nikdo už asi nebude jako ona.
Mimochodem, bavili jsme se s kamarádkou na téma trojka v sexu. Máme odlišný pohled. Myslím, že člověk by neměl rozdělovat pozornost a že z toho má v konečném důsledku méně. Méně emocí, méně prožitku.
A teď si pokládám pořád otázku. Má to ještě vůbec cenu? A co ano a co ne?
- Usměj se
- ….
- Usmějseusmějseusmějse
- Nejde to :(
Tequila
Wii je geniální nápad. A guitar hero to povýšil na druhou. K tomu pár (to je trochu slabé slovo) panáků tequil, a šlo se spát až v 8 ráno…a na fotbal moc vzpomínat nebudeme.
A je tequila a tequila. V Mexiku stojí v přepočtu 150 korun a člověk se po ní jen olizuje. U nás dá za jednu z nejlevnějších skoro čtyři stovky a spokojí se s tím, že je to nějaká tequila a podobně to chutná. Mám nejaký rozmlsaný jazyk, anebo prostě si chci pochutnat, když už…
A až teď se dívám, že jsem ráno ještě než jsem zalehl napsal předchozí zápisek, no fakt že jsem si to nepamatoval…takže sorry za dvoje tequily.
Fuck off tequila
Mexico. Nelepší tequila. Sierra – do paty… Jo, pil jsem tu nejlepší, zlatou, a ten zbytek u nás…škoda slov. A není to asi jen tohle…
Mám rád tebe a tebe…tebe miluju…ale stejně je mi to k…čubík… Pohádka, když si představím jaké by to mohlo být,… Bavil jsem se s holkou ze Zlína, z Liberce…fajn…ale …. ještě jednou ….
Všichni odpadli jen já tu ponocuju…odpad…poslední mohykán…dobré ráno.
Jen pro jedno
“je mi zle…vzpomenu si na tebe vždycky v krizových situacích”
A to se nejmenuju Viktor Čistič. Uráží mě to… Nechci být žádná žehlička, žádná jen vrba pro někoho. Ať jde do prdele… A přesto vím, že kdyby chtěla, tak bych přijel, jako hodný idiot. Anebo, možná že ne, možná že bych si vzpomněl na naposled…nevím.
