patos – blog (ne)vzrušeného stavu (bez)tíže

Dali jsme slovu meč a ono zabíjelo. Vypisuju se z podoby o všem i o ničem (převažuje to druhé).

Podzimní malovánky

Září 12th, 2009. Publikováno v rubrice Poezie. Žádný komentář.

V podzim jsi vstoupila po špičkách
jako vánek co v ústech s první žvýkačkou
zabije příchuť hořkých mandlí
a malovaných vzpomínek
na zakázku vyrobených

Trpaslíci jdou a zpívaj si své hou
v rukách malý plamínek
a na cestě pár kapek z jeskyní
ve kterých jsme trávili svá dětství

A dospívání?
Ne, není nám do zpěvu a už nejsme dospělí
jsme za obzorem a ty to víš
marně se z okna nakláníš
a na špičkách se houpeš abys došáhla na Měsíc

Utrhnu ti jahody, chceš?
a pak až bude léto lehneme si do trávy
budeme prstem ukazovat na oblohu
a z malých oblak si budeme dělat co budeme chtít

A až začne pršet
necháme zmoknout naše propletená těla
a beze slov se rozpustíme do hlíny
protože postel s nebesy se už nedělá
a najít výrobce je nemožné…

Čtěte také:

Vlož komentář