patos – blog (ne)vzrušeného stavu (bez)tíže

Dali jsme slovu meč a ono zabíjelo. Vypisuju se z podoby o všem i o ničem (převažuje to druhé).

Vlčí

Červenec 19th, 2009. Publikováno v rubrice Poezie. Žádný komentář.

Když tě usedavý cvrkot budí neustále ze spánku
a malé bedrunky už nesedaj na vztyčené prostředníčky
vrháš duhové kuličky na ocelová vrata
a doufáš, že se roztříští jako okenní tabule

Narovnej se prosím a té teploty si nevšímej
nech opilé komáry ucucnout trochu tvé žízně
a třtinový cukr opatrně rozmíchej ve sklence na koktejly
dnes zapomeneš, že existují cesty po kterých nelze jít

V postranních uličkách se protahují večerní stíny
a skleněné pohledy ti naznačují nejasnou budoucnost
odchody znamenaj, že měsíci budeš zase o krok blíž
protože v noci je podívaná nejtajuplnější…a tak kouzelná…

Čtěte také:

Vlož komentář