patos – blog (ne)vzrušeného stavu (bez)tíže

Dali jsme slovu meč a ono zabíjelo. Vypisuju se z podoby o všem i o ničem (převažuje to druhé).

Vzpomeň si…

Listopad 26th, 2009. Publikováno v rubrice Poezie. Žádný komentář.

Láska si za víčky
ukusuje z parapetu
tvou náklonnost
večer co večer
v pokleku

Tvé barvivo
i když chudší jsem
za vinou genetiky
ochutnávám pohledem
lačným po svádění

Pojď zhasnout den
a večerní romanci
nasadíme masku vzpomínek
která vážila víc
než naše otázky

Jsme slabí
a v bílých hrníčcích
topíme kafe
cukr
smetanu

Tak nasyp mi sůl – do dechu…

Čtěte také:

Vlož komentář