Děje se…
Objektiv dorazil, vyšlo to až napodruhé, první eshop po 14 dnech na mou výzvu jak to vypadá vůbec nereaguje, telefon mlčí. Objednal jsem tedy z jiného obchodu a za pár dní jsem to měl i s osobním dovozem. Sigma 17-70 je fajn kousek, ale budu se s ní muset trošku více sžít.
Pustil jsem se do Lostu 5. série. Během víkendu jsem dal polovinu, je to závislost.
Zítra mám schůzku, domluvena večer pěkně narychlo, docela jsem z toho paf. Tak snad to bude příjemné. Důležitější bude ale úterý, pracovní schůzka se bude týkat prodeje jednoho projektu, mám docela velké oči, ale tak uvidíme s čím na nás přijdou. Navíc jsem pohnul trošku s dalším projektem a stanovil cíl na letošek, tak se nechám překvapit.
A jinak…asi jsem se smířil, aspoň z té větší části, někde hluboko to tam pořád je,cítím, ale…je líp.
Podléhám
Víkend byl nekonec krásný, hezký sobotní večer i noc i ráno i dopoledne. Ale stejně, je to pořád málo a mám chuť vykřiknout, že život stojí za hovno a že lepší to už nebude. Měl bych na sobě víc zapracovat, ale bude to k něčemu? Nemyslím si to a podléhám pesimismu…
1:11 – 3 kafe za den v sobě, a musím pracovat…a bzzz.
Skleróza
Skleróza nebolí, jen jsem tahal foťák zbytečně, ono bez baterky se toho moc nafotit nedá. Ale tak jsme se aspoň prošli a příště vezmu nový objektiv, snad už brzy dojde.
A jinak, koukal jsem na staré fotky, protože jsem ji předtím viděl dvakrát. Podoba podoba podoba. Nejde to. A po nás potopa… Jak zapomenout? Jak naučit sklerózu být při ruce na požádání? Paní, nesu Vám spaní.
Omalovánky
Ponocuju, v poslední době nějak moc často. Nechci číst některé věci a přesto čtu. A moje ostružina si odjela. Ale nevadí, držím se. Poslouchám nějaké německé rádio, docela dobře hrají. Hledal jsem na internetu designové inspirace, něco jsem zkusil, ale mám z toho smíšené pocity. Asi budu muset začít od začátku. Mám čas, nemusím spěchat. Žvýkám meloun a přemýšlím jestli jít spát anebo ještě ne, myslím že ještě chvíli budu vzhůru. Do té doby než odpadnu. Asi to dělám záměrně, než se třeba převalovat a nechat hlavou honit tisíce myšlenek, raději počkám až budu na pokraji a pak se propadnu do sladkého nevědomí. Chtěl bych nevědět, neznat, zapomenout, ozvala se a připomněla dobu před rokem, proč? Vím moc dobře jaké to bylo a jaké to už nikdy nebude, chci vrátit čas. A nechci na to myslet, myšlenky zabíjí. Půjdu si něco pustit, anebo namalovat na stěnu pár obrázků, pár cákanců, pár teček. A možná na to vezmu vajíčka, velikonoční, a hodím je na stěnu, stejně jako to kafe, ale to bylo nechtěně. Kofeinová omeleta.
Řím
Zrodil se další ze seriálu expedičních cest po zajímavých místech naší planety. Letenky do Říma jsou objednány a zaplaceny, za necelé 2 měsíce budu lidi zdravit stylově buon giorno. Do té doby bych měl pořídit univerzálnější objektiv pro mého Canona 400D. Zatím mám jen malý setový 18-55mm a velký eLkový 200mm.
Meduňka lékařská
Výborný čaj. Má mít uklidňující účinky. Tak snad to není jen placebo, ale trochu mi to pomohlo. Aspoň na chvíli. Dnešek byl unavený, a smutný. I když jsem byl venku a ne sám.
A nejde se mi přihlásit na twitter, a facebook není asi dvakrát moje kafe. Alles Gute. A nekecej!
Těhotný
Ve 3 ráno chuť na sladké palačinky. V 5 ráno zase na pořádné hamburgery jaké dělají třeba na Stodolní. Jsem snad těhotný nebo co?
A jeden pozitivní nález, nový obchod půjde udělat jednodušeji než jsem myslel.
Tequila
Wii je geniální nápad. A guitar hero to povýšil na druhou. K tomu pár (to je trochu slabé slovo) panáků tequil, a šlo se spát až v 8 ráno…a na fotbal moc vzpomínat nebudeme.
A je tequila a tequila. V Mexiku stojí v přepočtu 150 korun a člověk se po ní jen olizuje. U nás dá za jednu z nejlevnějších skoro čtyři stovky a spokojí se s tím, že je to nějaká tequila a podobně to chutná. Mám nejaký rozmlsaný jazyk, anebo prostě si chci pochutnat, když už…
A až teď se dívám, že jsem ráno ještě než jsem zalehl napsal předchozí zápisek, no fakt že jsem si to nepamatoval…takže sorry za dvoje tequily.
Fuck off tequila
Mexico. Nelepší tequila. Sierra – do paty… Jo, pil jsem tu nejlepší, zlatou, a ten zbytek u nás…škoda slov. A není to asi jen tohle…
Mám rád tebe a tebe…tebe miluju…ale stejně je mi to k…čubík… Pohádka, když si představím jaké by to mohlo být,… Bavil jsem se s holkou ze Zlína, z Liberce…fajn…ale …. ještě jednou ….
Všichni odpadli jen já tu ponocuju…odpad…poslední mohykán…dobré ráno.
Ránem kouzlo odchází
Stál jsem zoufale na poště v jedné frontě ke dvěma okénkům. Potřeboval jsem jít ke dvojce, k odeslání balíku. Stála tam žena s hromadou obálek. Předbíhali mě další a další, až se nakonec pošťačka u č.1 rozhodla, že ten balík převezme ona. Asi na mě nebyl moc hezký pohled, stál jsem tam jako bezmocná hromádka neštěstí. Nic jiného ale nezbývalo. Nemám rád pošty. Pokaždé tam strávím mládí i stáří.
Mám chuť se opít. Mám chuť spát. I přes to kafe se šlehačkou. Ale nejde to, musím ještě něco dodělat a měl bych číst a pokročit ve svých znalostech. Trošku úsměvu mi vykouzlí vědět, že mám v kuchyni čerstvé koblihy z dnešního rána. Takže už vlastně tak moc čerstvé nejsou. Ale i tak, docela blbost, ale má své kouzlo. Ještě tak úplně neodešlo…
