Neexistuju
Březen 31st, 2009. Publikováno v rubrice Život. Žádný komentář.
Promiňte, ale málokdo z Vás cítí tolik jako já. Nedokážu to ani popsat. Někdy je to zmatek, milión myšlenek střídajících se jedna za druhou, jako kroky stopaře kterému nikdo nezastaví. A někdy je to tak prázdno a ticho, že byste v něm slyšeli i stahy vlastního srdce. Tak moc mi rozuměla, beze slova, vlastně dokázala říkat některé věci za mě. Jakoby mi viděla do hlavy a četla ve mně jako v otevřené knize. Říkala si slabá a přitom já viděl její sílu. A krásu. Sakra. Chybí…
Nejhorší je, že jsem našel něco, co jsem vlastně nijak nehledal. Možná jen v podvědomí, ale nikdy jsem si nemyslel, že by to mohlo být tak pohádkové. A teď bez toho nedokážu žít. Přemýšlím kdy to tady zabalím. Smažu slova, smažu příběhy, smažu sebe.
Nejnovější komentáře