Štěstí

Jaké to je, být šťastný. Někomu stačí málo, někomu ani hodně, někdo kdo ho má chce něco jiného. Vím co chci já, chci to, co už nemůžu mít. A přitom asi mnoho nechybělo. Možná jsem nedělal věci tak jak bych měl aby vše vyšlo, snažil jsem se, ale nakonec jen sedím jak moucha na trusu a píšu ať už nepíše. Vím, že by to byla změna. Pro všechny. Pro hodně lidí. A některé by to bolelo. A tak to teď bolí jen dva. Bezmoc s tím něco dělat mě donutila zavřít oči a donutit toho druhého, aby je taky zavřel. Nedokážu se dívat na svět tak jak by to chtěl on. Posunout se nazpět, tak moc zpátky. A přitom já chci utíkat, dopředu…ruku v ruce.

Člověk. Vztahy. City. Mozek. Srdce. Úsměvy. Bolest. Pláč. Láska. Jen pár slov okolo kterých se točí svět. Můj svět. To jedno však neřeknu. Jméno. TO JMÉNO.