Vše à la Bolognese

Spím málo, a nepravidelně…stejně tak jako tlukot mého srdce, výkyvy štěstí, smutku, bolesti…vlastně komu to chci namluvit, o štěstí nemůže být řeč…přejídám se a je mi to jedno, stejně mi už tady chybí udělat jen 2-3 věci, a pak ať mi puknou cévy, játra, cokoliv, hlavně rychle a bezbolestně…není mi do breku, prostě jsem zapadl do stavu choďte si po mně, jste mi fuk…mohl jsem mít řezačku za 20 korun, normální cena je přitom u toho modelu okolo 1100, právo bylo na mé straně…ale jsem slabý se dohadovat a tak jsem nad tím mávl rukou, je mi to vlastně jedno…sháním textaře, odmítám zakázky, je toho tolik, že nevím co dřív…a nevím co s dlužníky…je krize…a co jako kurva? mě taky nikdo nic nedá zadarmo, ale nikomu nic nedlužím…volal mi nějaký naháněč duší, prej investujte s naší společností…to víš že jo, řekl jsem mu slušně ať jde do prdele, pochopil, ale tedy vtíravý byl, jakoby jedině on měl ten pravý recept…už jsem z toho vyrost, už nejsem tak lehce ovlivnitelný, aspoň doufám…mám špagetové období, ještě větší než normálně, prostě jsem na tomhle jídle závislej, nevíte někdo proč?